Zdrojem surové vody je Šumný a po katastrofálních suchách od roku 1984 i Borový potok. Zařízení upravovalo v době do roku 1990 cca 6000 m3 / den. V současné době upravuje do 2500 m3 /den. Vodohospodářská soustava, kterou zásobuje má akumulaci vody (vodojemy) cca 2800 m3 . Soustavu lze okamžitě posílit rekonstruovaným přivaděčem z Lipové lázní (zdroj Pomezí) v rozsahu minimálně 1000 m3 /den.Právě proto již jednou byl tento přivaděč zaplacen z výnosů vodného. Do soustavy je také připojen zdroj Prameniště Křížový vrch (původní německý 1894 – 97), na který se ovšem v důsledku kůrovcové kalamity a souvisejícího vysychání lesa již moc nedá spolehnout.

Vodu je třeba dobře využívat

Okalové stavy jsou prudké průtrže spojené s okamžitým zkalením vody. Ano v tomto velmi krátkém časově ohraničeném období (cca 4- 8 hodin) nám naše jednoduchá úpravna nedokáže vyrábět pitnou vodu. Těchto stavů bývalo zhruba 15 za rok. Právě pro tyto případy máme z doby „socialistické“ velké objemy upravené pitné vody v akumulacích. Jen je třeba je umět využívat a dokázat je řídit. K  tomuto je třeba vodárenského dispečinku a dovybavení jednotlivých vodojemů. Jedná se o investici v řádech nižších jednotek milionů. Při okalovém stavu vyrábíme (filtrujeme a desinfikujeme) jen technologickou vodu pro udržení chodu úpravny a v síti používáme vodu ze zásobníků.

Kolik bude nový provoz stát?

Opravdu si chceme nechat sypat chemická činidla do naší horské vody? Čí je to tak zásadní zájem? Finální projektová realizační dokumentace z roku 2018 předpokládala cenu 53 milionů bez DPH. Vysoutěžená cena je 73 milionů bez daně. Jak je to možné? A to není vše. Studie, projekty, soutěže, dozor - dalších 5 milionů. Prozatím schválená dotace činí 36,5 milionů, Vak má platit 41,5 milionů. Na otázky, o kolik bude provoz - plný složitých „kazítek“ - dražší, nikdo nechce odpovídat.