Z Jeseníku do Olomouce za 55 minut?
S oživenou myšlenkou tunelu pod Červenohorským sedlem přišel Olomoucký kraj, který zadal zpracování studie proveditelnosti. Ta by měla odpovědět na otázku, zda je mnohamiliardová stavba technicky proveditelná a finančně únosná. Dlužno říci, že se předmětem studie je železniční a kombinovaná varianta tunelu, silniční projekt, který je s termínem "tunel pod Sedlem" nejčastěji spojován, v ní řešen není. Přesto by však železniční tunel významně zvýšil dopravní dostupnost Jesenicka."Uvedu jenom jeden drobný parametr, protože ta nová studie je na světě. Není ještě úplně kompletní, ale jedno číslo víme. Pokud by se nám podařilo pomocí této dopravní stavbě, stavby urychlit železniční cestu z Jeseníku do Olomouce nebo z Olomouce do Jeseníku z dnešní 2,5 hodiny na 55 minut, tak si myslím, že by to mělo významný dopad pro hospodářství tohoto regionu a rozvoj regionu obecně," prohlásil na tiskové konferenci po jednání vlády s představiteli krajů hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.
Prověření možnosti výstavby tunelu pod Červenohorským sedlem se nebrání ani ministerstvo dopravy. "Představil jsem příběh přípravy toho tunelu. Je starý víc než dvacet let, ale od té doby se v tom vlastně vůbec nic neudělalo. Já si odsud odvážím úkol přinést porovnání všech těch předchozích variant a prověřit, do jaké míry by ty předchozí návrhy mohly obstát, na kolik by přišly. Ten podnět přichází zejména ve vztahu k železničnímu tunelu, zatímco ty předchozí úvahy mířily buďto ke kombinovanému silničnímu a železničnímu, nebo jenom silničnímu. Připravíme porovnání toho, co vzniklo před těmi lety a zkusíme dát dohromady aktuální čísla a aktuální možnosti," představil v Jeseníku další kroky ministr dopravy Martin Kupka. A skutečně měl pravdu i v tom, že projekt je již na stole dlouho a rozhodně se o něm více namluvilo, než se uskutečnilo.
Tunel na spadnutí? Neopustil papír
Ačkoli se o stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem hovoří již od 90. let, nikdy nebyl vládním projektem. Na začátku 90. let chtěly soukromé firmy využít blízkosti těžké razicí techniky budující přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně. Nejdále se v tomto směru dostala soukromá firma Lestostavby Šumperk, která o stavbu tunelu usilovala od roku 1998. V roce 1999 představila vizualizaci projektu, kterou si můžete prohlédnout níže. Tunel měl spojovat Loučnou nad Desnou s Bělou pod Pradědem a měřit více než šest kilometrů. Lesostavbám se podařilo roku 2003 sehnat souhlas Ministerstva životního prostředí i dostat tunel do krajského územního plánu, tunel však nezískal status veřejně prospěšné stavby a nemohlo by tak kvůli jeho stavbě dojít k vyvlastnění pozemků. Stavbu tunelu dále brzdil nesouhlas některých obcí, ochránců životního prostředí i jeho celková nákladnost. Dále už se tedy neposunul a samotné Lestostavby Šumperk v roce 2006 zkrachovaly. Představa tunelu však žila v myslích občanů i na diskuzních fórech dál, až začal tunel místy připomínat bájné Eldorádo či Atlantidu.
Proč má železnice větší šanci?
Argumenty proti silničnímu tunelu byly na přelomu tisíciletí jasné. Ekologové se obávali negativního dopadu stavebních prací na okolní přírodu, tehdejší starostové Bělé pod Pradědem a Loučné nad Desnou zase drastického navýšení osobní i nákladní dopravy v obci. Proti by v současné době svědčilo i to, že mezi léty 2006-2008 a 2014-2017 byla silnice I/44 vedoucí přes Červenohorské sedlo opravena z jesenické i ze šumperské strany, přičemž každý úsek stál v tehdejších penězích vyšší stovky milionů. U železničního tunelu ovšem tyto argumenty nehrají takovou roli. Jeho stavba by byla k životnímu prostředí milosrdnější, obce pod Sedlem jsou k němu taktéž svolnější a silnice by nezůstala na ozdobu, ale nadále by byla klíčová pro silniční dopravu, jejíž frekvence by se ale pravděpodobně snížila. Problémů je však stále dost – a tím největším bude s největší pravděpodobností enormní finanční náročnost. Studie proveditelnosti ukáže, zda hejtmana a ministry při pohledu na hrubou kalkulaci nákladů poleje studený pot a strčí projekt rychle zpět do šuplíku, nebo zda bude možné bezesporu velmi zajímavé řešení posunout do další fáze.
