Rytířský sál jesenické Vodní tvrze byl ve středeční podvečer utěšeně zaplněn, jak se na slavnostní příležitost sluší a patří. Krátce po šesté hodině odpolední návštěvníky přivítaly tóny flétny a saxofonu, jelikož o kulturní program na křtu se postarala hudebnice a pedagožka ZUŠ Jeseník Veronika Kroupová. Poté si již vzal slovo ředitel muzea Pavel Rušar a pochvalně pohovořil o publikační činnosti instituce, jež vzbuzuje zájem i daleko za hranicemi regionu. Svědčí o tom i fakt, že obě knihy vydalo nakladatelství CPress, kteréžto je součástí velké mediální skupiny Albatros Media.

Fakt, že obě knihy mají v názvu výraz "fenomén" není náhodou. Autoři totiž tentokrát při psaní nahlíželi na nejvyšší horu Jeseníků Praděd i Rychlebské hory komplexně, z více badatelských úhlů a z pohledu historického i současného. Pojednání o historii, geografii, etnografii, ale také turistických a sportovních cílech obou lokalit přibližuje jejich genia loci a jedinečný význam, který mají pro obyvatele, jenž v nich žijí. Zatímco etnograf jesenického muzea Matěj Matela přirovnal Praděd k "majáku domova", který tak při návratech cest vnímají lidé i z oblastí daleko od hory samotné, pracovník popularizace regionální vlastivědy Pavel Macháček oceňuje na Rychlebských horách jejich relativní neposkvrněnost. "Pro mě jsou Rychlebské hory kouskem nostalgické krásy, kde ještě lze najít klid a pohodu v dnešní hektické době," pronesl na křtu.

Záhy si oba autoři přizvali na pódium kmotry svých knih. Matelův Fenomén Praděd za krátkých proslovů pokřtili historik bruntálského muzea Igor Hornišer a Jiří Glonek z Vědecké knihovny v Olomouci, knihu Pavla Macháčka o Rychlebských horách zase regionální historik a někdejší ředitel Státního okresního archivu v Jeseníku Květoslav Growka  a fotograf Miroslav Trávníček, jehož snímky lze v publikacích také spatřit. Nutno dodat, že od poněkud vyčpělého zvyku rozmáčet cennou knihu šampaňským ve Vodní tvrzi upustili a knihy tak byly pokřtěny důstojně a s daleko silnější regionální symbolikou – ať již posypáním stébly trávy z okolí Pradědu, olšovými lístky příznačnými pro Rychleby či přípitkem Pradědovým likérem.

Po ukončení obřadu křtu se návštěvníci přesunuli nejen k rautu, ale především ke stolu, kde oba autoři rozdávali autogramy. Knihy se daly koupit přímo na křtu a jejich zásoby mizely jak ony příslovečné "housky na krámě", což představovalo samo o sobě utěšený obraz. Přejme nově vydaným knihám čtenářskou přízeň a jejím autorům chuť a elán do další publikační činnosti!