Stejně jako před čtyřmi roky zasáhla do kampaně vyšší moc. Předtím pandemie, nyní povodně s velmi vážnými důsledky pro mnohé oblasti kraje. Pokud taková pohroma nastane, jednou z nejdůležitějších věcí je informovanost a komunikace. Perfektně funguje v obcích a městech, velmi důležitou roli mají kraje a stát, respektive ministerstvo vnitra.
Známe to všichni. Pokud chceme dosáhnout nějakého cíle, dobře se připravíme. Zjistíme si, jaké jsou okolnosti a podmínky jeho dosažení, jaké cesty k němu vedou. Zkrátka a dobře, vytvoříme si nějakou strategii, abychom mohli slavit úspěch. Stejným způsobem to funguje v politice.
Olomoucký hejtman Suchánek, člen hnutí Starostové a nezávislí, přišel s novou předvolební kampaní. Chce obyvatelům po čtyřech letech, co je ve funkci, vysvětlovat, co je a co není v kompetenci krajů. Proto vymyslel rubriku ZLÝ KRAJ, která „bude přinášet vysvětlení častých omylů a nepřesností“. Podle pana hejtmana se lidé často pletou a přisuzují někdy hejtmanství takové kompetence, které nemá.
Minulou poznámku jsem zakončil krajskými volbami, které nás čekají hned po letních prázdninách. K nim se váže jedna zajímavost. Žádný hejtman v našem kraji neměl možnost svou funkci obhájit. Blízko tomu byl Ladislav Okleštěk v roce 2020, kdy jeho hnutí ANO volby vyhrálo, ale nakonec se mu nepodařilo přesvědčit ostatní strany, aby s ním uzavřely koalici. Pozici hejtmana tak obsadilo uskupení Piráti a Starostové, které skončilo na druhém místě. Více preferenčních hlasů, než získal současný hejtman Josef Suchánek, měla Zdeňka Kocourková Dvořáková, Marek Ošťádal a především Radim Sršeň, který má značnou podporu hlavně na Šumpersku.
Psal jsem v jedné z dřívějších poznámek, že se Olomoucký kraj pomalu vylidňuje. Ovlivňují to dva faktory. Zaprvé platí, že mladší obyvatelé opouští venkov napříč celou republikou a stěhují se do velkých měst, především do Prahy a Brna. Zadruhé se nedaří státu dlouhodobě vytvářet takové podmínky, které by zajistily potřebnou kvalitu života nejen ve městech, ale právě i na venkově. Kvalita života samozřejmě velice často závisí na penězích. S prvním faktorem toho příliš neuděláme, u druhého si dokážu představit řešení několik.
Na Ramzové se už v únoru nelyžovalo, protože nebyl sníh. V lužních lesích na Hané se ve stejnou dobu objevil česnek medvědí, na zahradě v Olomouci nám kvete meruňka, mnohem dříve než v předchozích letech. Sociální sítě jsou už několik týdnů plné fotografií kvetoucích rostlin. Lidé je tam umisťují jako svého druhu rarity, protože si pamatují „normální časy“, kdy únor symbolizoval především mráz, nikoliv rozkvetlé květiny.
Před pár dny olomoucký náměstek primátora Tomáš Pejpek uvedl, že městská rada schválila memorandum o připojení se k regionální strategii OLIVIE. Jedním z ideových otců projektu je profesor Radek Zbořil z univerzitního výzkumného centra CATRIN. Strategie by měla v celém kraji propojit různé oblasti aktivit a instituce, které se věnují zdraví a wellbeeingu. Od fakultní nemocnice, přes lázně, vědecká centra a výzkum až po vysoké školy, lokální úroveň a soukromý sektor. Cílem je posilování zdravé společnosti a zdravého prostředí. Na podrobnější informace a vyhlášení strategie by mělo dojít v nejbližších několika týdnech. Možná tato zpráva někomu připadá jako banální, ale opravdu není. Přinejmenším ze tří důvodů.
Před Vánoci jsem si na sociálních sítích četl po posledním jednání krajského zastupitelstva sdělení pana hejtmana Suchánka (STAN), který v něm část opozice hodnotil jako „bystřejší“, část jako „méně bystrou“. To mi nepřipadá jako slušné, i opozice má své voliče a měli bychom ctít politickou kulturu. Všichni volají po zakopávání příkopů ve společnosti, protože tu musíme spolu žít. V této souvislosti mě napadla otázka, proč vlastně nemáme rádi politiku?
Zhruba před deseti lety jsem četl prognózu, že Olomoucký kraj přijde do roku 2050 asi o 130 tisíc obyvatel. Český statistický úřad nabízí přesnější data, která ovšem nejsou vůbec lichotivá. V době, kdy vznikl Olomoucký kraj, tu žilo 644 tisíc obyvatel, a v roce 2050 nás má být jen 560 tisíc. Zatímco před deseti lety se tu narodilo 6100 dětí, v roce 2050 jich má být pouze 4700. K mírnému nárůstu počtu obyvatel došlo až předloni a vloni, a to díky Ukrajincům. Dnes žije v kraji asi 622 tisíc obyvatel. Co bude dál?
