Snažíme se již nějakou dobu pořádat v Jeseníku besedy se zajímavými lidmi z oblasti kultury, politiky a společenského života. Na 4. června máme předjednaný termín besedy s panem Petrem Štěpánkem, publicistou, cestovatelem a hudebníkem, dříve též členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Když jsme požádali o pronájem prostor Městských kulturních zařízení, kde jsme chtěli tuto besedu uspořádat, bylo nám ředitelkou MKZ paní Petrou Fusovou sděleno její negativní stanovisko k naší žádosti s odůvodněním, že „MKZ jako kulturní instituce je apolitická a moc nám záleží na tom, abychom byli vnímáni jako neutrální půda.“

Kdo posuzuje vyváženost a objektivitu debaty? 

Podle paní ředitelky je „nesmírně důležitá vyváženost a objektivita informací“. Beseda s panem Štěpánkem prý „tyto faktory bohužel nesplňuje“. Nemůžeme se ubránit pocitu, že vzhledem k tomu, že 28. ledna letošního roku proběhla v hudebním sále Centra sociálních aktivit beseda EVROPSKÁ UNIE A ČR, jejíž účastníci, profesor Univerzity Palackého Olomouc pan Miller a vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR paní Kovaříková, deklarovali, že chtějí korigovat případné skeptické názory občanů na Evropskou unii, není paní ředitelka Fusová rozhodně apolitická, zejména jestliže Městské kulturní zařízení bylo jedním ze dvou pořadatelů akce a o vyváženosti v tomto případě jasného politického pohledu obou zmíněných besedujících nemůže být rovněž ani řeči.

Jedna beseda proběhnout může, druhá nikoliv

Proč tedy potom jedna beseda proběhnout může a druhá nikoliv? Jde opravdu o vyváženost? Nelze se ubránit dojmu, že zatímco nějaký směr pohledů na společenské dění (navíc jednoznačně politický) má u paní Fusové zelenou, druhý je jaksi nepřijatelný, a proto je mu bráněno v možnosti se občanům představit. Paní ředitelka se tím pádem chová navýsost politicky a svým přístupem politizovala i instituci, kterou vede. Myslíme si, že o tom co je v „městském kulturním zájmu“ pro občany „přijatelné“, a co je „neobjektivní“, by ale ve svobodné společnosti neměla rozhodovat žádná osoba, zvláště je-li placená z veřejných (tedy i našich) peněz, a doufáme, že se žádná veřejná instituce nepropůjčí k „posuzování“ toho, co je pro občany „vhodné“, a co se v místě určeném pro všechny občany pořádat bude, či nikoliv.