„Zní to romanticky a pravděpodobně si lidé řeknou, že celý den sedíme na kopci a koukáme na ovce. Tak to opravdu není a je to práce nesmírně fyzicky náročná a zodpovědná. Paseme i při dešti, mlze a větru. Jeseníky nás školí opravdu důkladně. V noci hlídáme stádo před vlky,“ popsala Šumperskému reji náročnou práci pastevce Vladimíra Křenková ze spolku Stránské.  

Na pastevce vypisuje spolek „výběrové řízení“, o které je mezi lidmi velký zájem. Rozhodně ale neuspěje každý. Naopak, šance na to, že budete moci pást ovce na vrcholech Jeseníků, je vlastně docela mizivá.

„Naše pastevce velmi dobře známe a museli své dovednosti nejprve dokázat. Jde o partu dobře prověřených lidí – brigádníků nebo dobrovolníků. Víme, že se na ně můžeme spolehnout a že každý z nich má své psiska dobře vycvičené a že tuto náročnou práci zvládnou,“ dodala Křenková.

Ovce jako zahrádkářky

Pasení ovcí v okolí Pradědu a Petrových kamenů je výhodné pro všechny – tedy jak pro samotné přežvýkavce, tak i pro celou krajinu. Sudokopytníci si užívají svobody a chutné stravy a louky jsou kromě šetrného spásání citlivě hnojeny.

„Ovce jsou v péči o horské hole cenným pomocníkem. Vypasou totiž odolné trávy a borůvčí a uvolní tak místo vzácným druhům, které by v hustém porostu neměly šanci. Prospívá to rostlinám, jako je třeba zvonek vousatý, violka žlutá sudetská, jestřábník alpský či hořec tečkovaný,“ vysvětlil Jindřich Chlapek z Agentury ochrany přírody a krajiny.