Průměrná spotřeba vody v domácnostech v České republice činila dle údajů za rok 2021 zhruba 93 l na osobu denně. Je to o něco málo více, než v roce 2020, což by se dalo vysvětlit četnějším pobytem doma kvůli covidovým omezením, leč v zásadě se jedná jen o drobný výkyv v trendu graduálního snižování spotřeby vody v domácnostech - ještě v roce 1989 činila spotřeba 171 l  na osobu/den. I tak patří ČR mezi země s nejnižší spotřebou vody v Evropě, společně kupříkladu se sousedním Slovenskem či Estonskem. Obce obhospodařované Vodovody a kanalizacemi Jesenicka jsou na tom ovšem ještě lépe. Spotřeba vody zde činí 77 l na občana denně, což znamená, že s ní zde občané hospodaří nadmíru uvědoměle.

Veškerá spořivost obyvatel by přišla vniveč, kdyby pracně ušetřená voda místo do domácností vesele vytékala děravým vodovodem. I zde si však VaK Jesenicka vedou poměrně dobře. Havárie na vodovodní síti se sice stávají a není tajemstvím, že přes řadu rekonstrukcí v posledních letech volá stále část vodovodního řadu po obnově, kdy už se však nějaká patálie přihodí, pracovníci VaK ji řeší pohotově. Ztráty vody za loňský rok se tedy povedlo udržet pod hranicí deseti procent, konkrétně na 9,5%. Republikový průměr je přitom 14%.

Vodovody a kanalizace Jesenicka za rok 2022 prohnaly vodovodní sítí o délce 190 km 1 038 350 m3 surové vody. (Pro představu - maximálně naplněná horní nádrž PVE Dlouhé stráně zadržuje zhruba 3 405 000 m3 vody.) Do budoucna plánují dále limitovat ztráty vody např. zřízením vodárenského dispečinku, který bude detailněji monitorovat vodovodní síť a tím pádem dříve odhalí havarijní stavy. Pomůže také další modernizace vodohosporářské sítě - na letošní rok je například plánována obnova vodovodu v Priessnitzově ulici v Jeseníku (který je mimochodem starší, než kupříkladu rozhledna na Zlatém chlumu) či v lokalitě "K nádraží" v Lipové-lázních. Bilance za letošní rok tak může být nakonec ještě úspěšnější.