Zprávy

Co už město Jeseník pro své občany udělalo a s jakými opatřeními musejí lidé počítat? A jak se epidemie projeví v letošních investicích? Na otázky Jesenického Reje odpovídala starostka města Zdeňka Blišťanová.

Jaká opatření udělalo město Jeseník proti šíření nového koronaviru?

Především apelujeme na dodržovánívšech opatření vlády. Je opravdu důležité, aby lide dodržovali všechna nařízení, která nám umožní překonat současnou složitou situaci. My jsme se především soustředili na seniory, kteří jsou nejohroženější skupinou. Ihned po zavedení nouzového stavu jsme

V dobách ne zas tak dávno minulých bylo provozováno zimní kluziště za budovou „Jiskry“ ve městě Jeseníku. Díky nutnosti stavebních úprav spojených s budováním mostu přes řeku Bělou bylo dohodnuto, že stadion ustoupí této stavbě a tento zdemolovaný stadion nahradí nový zimní stadion. Rudné Doly se sídlem v Jeseníku bohužel do převratu v roce 1989 stihli postavit pouze zimní stadiony v Bruntále, Horním Benešově a Krnově, ale na Jeseník paradoxně nedošlo. Pavel Gothard po několika pokusech za sportovní halou v Jeseníku, v České Vsi u fotbalového hřiště, nakonec uspěl s myšlenkou ledové plochy nakonec v Lázních Jeseník, kde Priessnitzovy léčebné lázně postavili mobilní kluziště s repasovanou technologií chlazení a repasovanou rolbou na údržbu ledu. V lázních byla již zmiňovaným Pavlem Gothardem založena před 17 lety Lázeňská hokejová liga, kam jezdili i matadoři ze Šumperka a okolí, kteří hráli oficiální hokejové soutěže. 

Jeseník bude mít multifunkčního hřiště s ledovou plochou, jeho stavbu posvětili městští zastupitelé. Nové sportoviště bude v Dukelské ulici za městskou sportovní halou. Sportovcům by mělo sloužit ve všech ročních obdobích, v létě by si jej užili florbalisté, volejbalisté či vyznavači in-line hokeje, v zimě by sloužilo bruslařům. Investici je možné rozdělit do několika etap, první z nich vyjde na 16 milionů korun.

Jednotlivé etapy stavby se podle zástupců radnice nepodmiňují. Nejdůležitější má být nultá etapa, ta představuje vybudování samotného sportoviště s technologií chlazení a zřízení nové trafostanice. Pro zázemí hřiště s celoročním provozem se prozatím počítá s využitím prostor fotbalové tribuny, kde kromě sociálního zařízení může najít místo i rolba pro úpravu ledu.

Jeseník se chystá na největší letošní investici, rozsáhlou opravu Tyršovy ulice. Rekonstrukce páteřní silnice vedoucí z centra k vlakovému nádraží bude stát více než 21 milionů korun. S akcí bude souviset i řada dopravních omezení, dotkne se i zdejšího parkování či průchodu chodců. Stavební práce by měly ve více než půlkilometrové ulici začít v polovině března, potrvají do září.

Komunikace během rozsáhlé opravy získá nový asfaltový povrch, vydlážděny budou nově parkovací plochy, ale i chodníky. Ulice bude mít dešťovou kanalizaci, nové veřejné osvětlení či nové lavičky, koše, zábradlí a upravenou zeleň.

Investice města je rozplánovaná do několika etap. Přípravná etapa, během které se bude frézovat cesta, se uskuteční podle zástupců města za provozu.

Podle města bude během rekonstrukce umožněn průchod a nejnutnější průjezd do veřejných zařízení jako jsou mateřská školka, nemocnice, lékařské služby nebo Vila Elis, které mají v této ulici své sídlo. 

Ve Smetanových sadech v Jeseníku budou muset odborníci kvůli nedávné vichřici pokácet dalších 15 stromů. Město k tomu přistoupilo po prohlídce dřevin. Dosud tam vichr skolil 50 stromů. Sady byly po pustošivé vichřici zavřené celý minulý týden, nadcházející kácení se obejde bez omezení vstupu.

Prohlídkou ve Smetanových sadech v Jeseníku bylo označeno dalších 15 stromů, které musí být v důsledku vichřice pokáceny. Hrozí u nich, že spadnou nebo se vyvrátí. Kácení proběhne příští týden, jedná se však o řízené kácení a omezení vstupu do parku není nutné.

Město upozorňuje, že trvá výstraha ve vyhledávané turistické lokalitě pod Křížovým vrchem, kterou rovněž zpustošil před týdnem silný vítr.

Státní podnik Diamo podrobně zmapuje zásoby zlata v okolí Zlatých Hor na Jesenicku. K průzkumu již dostal svolení od ministerstva životního prostředí. Těžba zlata se u Zlatých Hor zatím ale neplánuje.

"Průzkum by měl vládě poskytnout aktuální informace o možnosti využití zásob zlata a doprovodných prvků," řekla MfD mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Stát chce podle MfD co nejpřesněji zmapovat zbývající zásoby zlata v zemi, kde ho podle dřívějších odhadů stále leží mezi pěti až devíti tunami. Je to mnohem větší množství, než kolik se tohoto drahého kovu za stovky let podařilo v této lokalitě vytěžit.

Průzkum je prvním krokem, na jehož základě pak vydává ministerstvo životního prostředí osvědčení o ložisku a jeho ochraně. Průzkum ložiska ale podle ministerstva neznamená, že těžba zlata na Jesenicku bude automaticky obnovena.

Jesenická nemocnice loni v ambulancích ošetřila téměř 79.000 pacientů, jejichž počet byl ve srovnání s rokem 2018 zhruba o pětinu vyšší. Vzrostl i počet operovaných pacientů.

"U operací jsme zaznamenali celkový meziroční nárůst o více než desetinu. Nejvíce se rozvíjela ortopedie a také na gynekologii se operovalo více. Operační zákrok u nás loni podstoupilo o 15 procent více žen než v roce 2018," uvedl ředitel Jesenické nemocnice Vítězslav Vavroušek.

Jesenická nemocnice před třemi roky otevřela novou ortopedii a počet pacientů tohoto oddělení se podle Vavrouška také zvyšuje. "V rámci ortopedie jsme loni nově otevřeli pracoviště infusní terapie, kde jsou na infusním stacionáři pacientům doplňovány ambulantně přímo do žíly chybějící látky. Abychom pacientům nabídli větší komfort, přestěhovali jsme vloni pracoviště z hlavní budovy do zrekonstruovaných prostor samostatného objektu Medicentra," podotkl.

Nemocných s akutními respiračními chorobami v kraji přibývá, tento týden hygienici evidují již 1629 případů na 100.000 obyvatel. Na Jesenicku se nemocnost blíží k dvoutisícové hranici. Naproti tomu počet případů chřipkového onemocnění s klinicky závažným průběhem zůstává stejný, včetně jedné oběti. Vyplývá to z informací Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

V porovnání s předchozím týdnem se počet nemocných zvýšil v kraji o 316. Největší nárůst zaznamenali lékaři na Jesenicku. Zatímco minulý týden evidovali 1248 případů, nyní je to již 1922 nemocných na 100.000 obyvatel. Jde také o nejvyšší nemocnost v Olomouckém kraji.

Ovšem nemocnost stoupla ve všech okresech nemocnost, kromě Prostějovska, kde se naopak snížila z 1954 na 1815 případů na 100.000 obyvatel.

Nemocnost stoupá především u nejmenších dětí, v této věkové kategorii byl také nárůst nejvyšší. 

Olomoucký kraj podpoří v příštím školním roce novými obory vzdělání i jednorázovým stipendiem školství v okrese Jeseník. Hejtmanství na Jesenicku zřizuje pět středních škol a od nových opatření si slibuje vyšší zájem školáků o tamní vzdělávací zařízení. Řekl to hejtmanům náměstek Ladislav Hynek (ČSSD).

"Hlavním cílem finančního příspěvku je podpora navýšení počtu žáků, kteří navštěvují střední školy na Jesenicku, a také jejich motivace k vzdělávání právě v tomto regionu. Na tomto projektu spolupracujeme se Sdružením měst a obcí Jesenicka a také s městem Jeseník," uvedl Hynek.

Ve školách v okrese Jeseník ve školním roce 2020/2021 navíc přibudou obory, po jejichž absolventech je podle Hynka poptávka na trhu práce a které zatraktivní nabídku těchto vzdělávacích zařízení. Například na SOŠ a SOU strojírenském a stavebním bude možné studovat informační technologie a navíc i obor elektrikář. Škola kvůli tomu změní název na Střední průmyslovou školu Jeseník.

Priessnitzovy léčebné lázně zrekonstruovaly zaniklý Sophiin pramen na Ripperově promenádě. Stalo se tak při příležitosti 220. výročí narození zakladatele lázní, Vincenze Priessnitze. Náklady na obnovu pramene, jež nyní zdobí bronzový reliéf ženského obličeje, vyšly na 200.000 korun. Sophiin pramen nese jméno po manželce světoznámého zakladatele vodoléčby. Má více než stoletou historii. Místo se dočkalo obnovy i návratu živé vody po mnoha desetiletích.

Sophiin pramen je vytvořen z místního přírodního kamene a nově jej zdobí bronzový obličej ženy, na který dopadá vytékající voda. Autorkou reliéfu je jesenická výtvarnice Iva Svobodová.

Sophiin pramen původně vznikl u příležitosti stoletého jubilea Priessnitzova narození, v roce 1899. V poválečných letech byl přejmenován na pramen Na Kolonádě a později zchátral a zanikl.