Zapomělsem na novém albu objevuje svět pokojíčkové elektroniky

Jesenický písničkář Aleš Macenauer aka Zapomělsem na nové desce "Jesnou" ukazuje, že i zcela odlišné výrazové prostředky dokáží navodit podobné pocity. Posun k elektronickým aranžmá jeho písním neubral ani na upřímnosti, ani je výrazněji neodklonil od lo-fi estetiky. Muzika pro noční večery v tmavých pokojích, do kterých ale okny pořád proniká měsíční svit.

Elektroničtější výraz na desce "Jesnou" možná zpočátku překvapí, rozhodně vám ale Zapomělsem neodcizí. FOTO Vrbaak

Po úspěchu předloňské desky "Měsíc ve váze", která jméno Zapomělsem definitivně etablovala na tuzemské indie folkové scéně, byl nejeden posluchač zvědav, jakými cestičkami se bude písničkářova osobitá tvorba nadále ubírat. Když v polovině ledna vyšel spolu s oznámením nového alba první singl "Smál jsem se a hvězdy padaly", ukázalo se, že Zapomělsem nehodlá okolo žánrových škatulek našlapovat po špičkách, ale odvážně skočí klidně rovnou doprostřed kaluže. Album pojmenované "Jesnou" je výletem do světa lo-fi elektroniky, který sice nepopírá folkový základ, ale daleko více než k plameni táboráku se obrací ke světle žárovky u stropu pokoje.


Pokoje, domy, vnitrobloky – nové album vůbec působí více "městsky", než předchozí tvorba Zapomělsem. Přírodní motivy z textů zcela nemizí, ale faktem je, že když se Zapomělsem obrací k obloze tentokrát, nevidí tam jen hvězdy, ale i rakety a satelity. Deska působí jako koláž osobních mikropříběhů ze života autora, jejichž kulisou bývaly nejčastěji právě byty uprostřed městské zástavby. "Jednou už to nebude nic znamenat/jednou už si přestanem volat," glosuje s pochopením, ale nikoli odevzdaně v titulní skladbě a vzpomíná, že "Celý loňský léto bylo horko/jinak se nic nestalo". V druhém singlu "Crush" (což v angličtině slangově označuje stav momentální zamilovanosti) zase láká "Pojď si hrát/zahrajem si Člověče, nezlob se/zahrajem si Člověče, zastřel mě". Zapomělsem zkrátka nebalí slova do bublinkové fólie metafor, ať už mají hladit, nebo říznout.



V tomto kontextu je žánrový posun vlastně pochopitelný. Na desce jsou stále k nalezení výrazné a chytlavé linky kytar, daleko větší roli však tentokrát hrají přímočaré a místy téměř taneční beaty, syntezátory evokující základní analogové krabičky (a umocňující již zmiňovanou lo-fi estetiku) a všelijaké jiné elektronické efekty, které se tentokrát Zapomělsem nebojí aplikovat ani na svůj zpěv. Barevné zdobení na vrch dortu pak dodávají hosté – vokál Anny Vaverkové doplňuje několik písniček se vztahovou tématikou o nádech pohledu "z druhé strany", saxofon Štepána Alexandra a trubka Lukáše Morávka pak přináší podobně nečekané momenty zpestření, jako tytéž nástroje například na poslední desce Protomartyr. Ruchy Macenauerova dlouhodobého "parťáka" Miloše Dolínského a housle Jana Fischera jsou pak spíše nenápadnými prvky přidávajícími skladbám na hloubce.


Je to skoro paradox – i když je počet a zapojení hostů větší, než na předchozích deskách, působí "Jesnou" autenticky intimně a komorně, z jednoho mikrosvěta, z jednoho pokojíčku, z jedné hlavy. Zapomělsem při skládání možná experimentoval, ale rozhodně věděl, jakou cestou se vydává. Značka "Pozor, slepá ulice" se na jejím začátku rozhodně nenachází a v písničkářových stopách by se měl vydat každý, kdo v muzice hledá nejen upřímnou výpověď, ale taky trochu dobrodružství.



Vydáno 22. 2. 2023 pod labelem Indies
Bandcamp
Spotify
YouTube
Facebook



INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Flora Olomouc
INZERCE
Auto _ Kubíček