Opavská rodačka Adéla Součková v současnosti dělí svůj čas především mezi Berlín a Prahu, kde vede Ateliér malířství II na Akademii výtvarných umění. Je finalistkou Ceny Jinřicha Chalupeckého z roku 2018 a má za sebou řadu výstav v ČR i v zahraničí. Součková bývá oceňována nejen za svou verzatilitu, co se forem uměleckého projevu týče, ale také za schopnost kriticky zpracovávat složitá témata interkulturní, mystická, ekologická i feministická. To, že ve spolupráci s kurátorkou Terezou Porybnou připravila instalaci jesenické galerii na míru, je tudíž neoddiskutovatelným úspěchem.
Výstavy organizované na platformě Současné umění pro Jeseník většinou nějakým způsobem pracují i se samotným prostorem Katovny, výstava "A s ledovci začaly tát jejich city" jde v tomto směru nejdále, co si pamatuji. Galerie v přízemí je od stropu po podlahu potažená neprůhlednou černou textilií, zatemněné jsou i výstavní prostory v podkroví. Objekty nevisí jen na zdech, ale jsou na lankách spouštěny také přímo do prostoru. Už tento samotný fakt by měl být dostatečnou motivací k návštěvě výstavy – půjdete zkrátka do jiné Katovny, než obvykle. Překvapeni byli rozhodně i návštěvníci vernisáže, kterých se před urputný slejvák panující venku opět sešly desítky.
Název výstavy "A s ledovci začaly tát i jejich city" sice pomrkává směrem k environmentálním tématům, avšak pravý význam je jiný. "Ledovcem" je v tomto případě muž, "tání" proces soudobé proměny maskulinity. V přízemí galerie návštěvníkovi dojde spojitost. Jak ručně barvené textílie visící v originálních rámech od Jana Marečka z Alternativního truhlářství, tak obrazy na stěnách znázorňují motiv plešaté mužské hlavy zasazené do květu orchideje. Toto spojení, v němž mužská energie rozhodně nepůsobí dominantně, vyjadřuje určitou zranitelnost, aniž by bylo potřeba jej interpretovat příliš freudovsky.
Ještě širší paletu technik z repertoáru autorky nabízí podkroví galerie. Zde visí v prostoru další barvené textílie (tentokrát již bez motivu), pletený obraz, videoinstalace či takřka nadživotní pastelový obraz červené mužské siluety. Nejsem dostatečně erudovaný na to, abych interepretoval všechny nuance výstavy, mohu tedy jen pozvat příznivce výtvarného umění, ať výstavu navštíví a nechají ji na sebe působit sami. Dobrou pomůckou může být podrobný a kvalitní průvodní text kurátorky – a tou vůbec nejlepší účast na komentované prohlídce výstavy, která se uskuteční v úterý 6. června od 17 hodin.
